V prvním díle článku jsem popsala, jak na sebelásku
reaguje naše tělo. Součástí článku byla i doporučení na to, jak posilovat
sebelásku přes své tělo. V druhém díle povídání o sebelásce a sebevědomí
si přiblížíme její vliv na naši mysl.
Sebeláska, sebevědomí a naše mysl
Často se setkávám s předsudky, že sebeláska je sobecká.
Naše společnost ji tak často vnímá. Ráda bych Vás vyvedla z omylu. Sobecká
není ani omylem. Nikde se nevylučuje, že když se máme rádi, nemůžeme mít rádi i
druhé, nebo je nerespektujeme. V našem životě může nastat několik stavů
vnímání sebe a druhých
(použiji zde výklad transakční analýzy):
Ty jsi OK, já nejsem OK. To je nejčastější případ, který kolem sebe registruji. Je to nízké sebevědomí. Snažíme se ostatním zavděčit, sebe klademe až na poslední místo. Nevěříme si. Toto sebevnímání přináší sebeobviňování, deprese a smutek.
Já jsem OK, ty nejsi OK. Ano, to je sobecké. To je to ego, které nepotřebujeme. Tento přístup postrádá city, je nelítostný a tvrdý.
Já nejsem OK, ty nejsi OK. V této situaci se necítíme dobře. Unikáme z reality do hry, drog, alkoholu. Nemáme důvěru v sebe sama, ani v ostatní.
Já jsem OK, ty jsi OK. A to je naše zmiňovaná sebeláska. Dáváme prostor sobě i druhým. Respektujeme sebe sama i své okolí. Sebevědomí roste, převzali jsme zodpovědnost za svůj život.
Někdy je to jako na houpačce. Snažíme se být OK a být i s okolím OK, ale ulítne nám to do ega. Nebo naopak, někdy nás něco/někdo srazí na kolena a začneme o sobě pochybovat. To je v pořádku. Jen nalézt opět svou rovnováhu. Je to celoživotní proces, který je jako kyvadlo. Čím bude sebevědomí růst, tím méně se budeme vychylovat ze středu a naše mysl bude naladěná správně.
Sebevědomí má v našem životě velký vliv. Pokud se máme
rádi, věříme si, je pro nás snazší se rozhodovat. Je pro nás snazší dotahovat
do konce, získat vysněnou práci, najít skvělého partnera, plnit své potřeby, protože si o ně bez ostychu
řekneme a samozřejmě nám pomáhá plnit si naše přání.
Se sebevědomím i odezní potřeba
pomlouvat, potřeba tam není, když respektuji sebe, respektuji také ostatní. Jejich rozhodnutí a jejich volby. Všimněte si, že nejvíc
pomlouvá vždy ten, kdo má své vlastní komplexy a trpí nedostatkem sebevědomí,
ač se to na první pohled nemusí zdát.
Znáte ten pocit, když jsme zamilovaní? Srdce tluče, motýlci
v bříšku, svět vidíme v zářivých barvách. Jsme pozitivní a všechno se
nám daří. Stejně tak, když máme rádi sami sebe. Svět je k nám přívětivý a
my k němu. Přistupujeme ke všemu s lepším
naladěním, nejistota z nás nevyzařuje a my komunikujeme svým chováním
pozitivní vibrace. Stejný stejné přitahuje. Začnete potkávat lidi a situace, které
potřebujete.
Díky sebevědomí je také posilována naše intuice. Sebe-vědomí.
Jsme si sami sebe vědomi. Jsme naladění na své tělo a svou mysl.
I když dnešní doba a tlak okolí tomu nepřispívá, buďme silní
a mějme se rádi. Pokud tam máte nějaká „ale“, řekněte si dobře, tady si nevěřím,
tohle nezvládám, tady se bojím projevit svůj názor, občas jsem trapný/á (…) ale
i tak se mám rád/ráda. Pokud se přijmete i přes všechna vaše „ale“ sebeláska
přijde a s ní větší sebevědomí.
Jsem přesvědčená, že život se sebeláskou a sebevědomím je
daleko bohatší a naplněnější. Buďme OK a vnímejme i OK své okolí.
Mějte se rádi a budu se těšit na naše setkání u dalšího
článku!
S láskou
L. L.
Žádné komentáře:
Okomentovat